Test

Harald: Was ist eigentlich so schön am Fahrradfahren? Wolfgang, was findest du eigentlich am Fahrradfahren besonders schön?

Wolfgang: Dazu, oh, dazu muss ich sagen, fahr nicht einfach Fahrrad, ich fahr ein E-Bike.

Harald: Ach, Alter ist hier recht.

Wolfgang: Genau, genau. Man kann einfach äh...

Harald: Halt! Ach ja, hatte vergessen, meine Kopfhörer aufzusetzen. Also du fährst E-Bike.

Wolfgang: Genau.

Harald: Wenn ich ehrlich bin, Wolfgang, wenn...

Wolfgang: Wir sind noch nicht soweit.

Harald: Doch, ohne E-Bike würde die Fahrradtour mit dir nicht durchstehen.

Wolfgang: Ja, dazu muss man sagen, ich bin früher schon 30 Kilometer am Tage gefahren. Und mit dem E-Bike ist dit eben äh, is gut für die Gelenke, aber da erleichtert viel. Ne? Gerade wenn Wind ist order Steigungen and so weiter, zumindest kann man beim E-Bike die Natur noch mehr genießen.

Harald: Ach so, du erzählst jetzt von vor 50 Jahren.

Wolfgang: Nee, so lange ist das noch nicht her. Das ist erst fünf Jahre her.

Harald: Fünf Jahre, yeah. Yeah, bei mir ist ähnlich. Also only E-Bike gehts nicht. But it geht ja nicht darum, welches Fahrrad wir fahren, or with welcher Unterstützung. It geht ja mehr darum, what we beide da gemeinsam erleben unterwegs.

Wolfgang: Tja, man muss auch mal nach rechts und links gucken, die Schallklappen abnehmen, nicht bloß auf den Fahrrad fahren konzentrieren, sondern was links und rechts vom Weg zu sehen ist.

Harald: That Uh-huh. haelt mir was ein. Wolfgang, du bist ja typisch dafuer. Uh normale Radtouren, wie sie von anderen Anbietern angeboten werden, wenn wir davon Teilstrecken nehmen, du weisst immer irgendeine Ecke wo's noch schoen ist, wo 'ne Bank steht or uh true you know, auch irgendwie ne ruhige schoene Ecke. Kannst du dich dran erinnern where we the uh Kollegen getroffen haben, der in der nach Potsdam wollte, unten an der Bank.

Wolfgang: Ja, das ist eine besonders schöne Ecke. Ist von Busco. Wenn man von Busco gerade runter fährt, kommt man zu einer Badestelle. Ein bisschen äh ab von der Fahrradstraße nach Voskrau. Ungefähr in der Mitte von Voskrau und Tresco. Sehr schön. Ja, und schon hatten wir einen neugierigen Fahrradfahrer getroffen, der kam aus Potsdam und hat hier versucht in europäischen Wege zu finden. And genauso machen wir das auch. Ja, and einfach mal fahren uh and neue Wege entdecken. Einfach von den eingetretenen Spuren abweichen. Neue Spuren legen. Und dafür uh Fahren wir endlich Fahrrad, immer wieder was Neues entdecken. Man fährt durch den Wald, mit immer geht der Wald auf, eine Lichtung und da ist ein Teich und da kann man sich niederlassen und keiner weiß wo der ist außer ich.

Harald: Ja, und jetzt natürlich unsere Hörer. Mir fällt dabei noch ein, als wir da unten auf der Bank gesessen haben und uns mal nicht unterhalten haben, du hast die Blätter rauschen gehört, du hast die Vögel zwitschern gehört. ist doch herrlich, du kommst doch vollkommen runter. And what I also would like to say, that it was really just eighty or hundred metre up from the radweg.

Wolfgang: Ganz genau.

Harald: Mm-hmm.

Wolfgang: Yeah, and what Harald just even just said with the birds and rushing Fühle und die Ruhe da zu sehen, es kommt immer ganz darauf an, wann man fährt. Also die besten Fahrradtouren für mich selber oder für Manni müht oder sagen wir mal, die die Seele streicheln ist morgens und vielleicht in den späteren Abendstunden im Sommer, solange es hell ist.

Harald: Ja, deswegen treffen wir uns ja immer in Europien an der See-Promenade auf unserer Bank um sieben Uhr. Dann essen wir eine Banane und nehmen einen kleinen Energiedrink auf und dann geht's los. Da sind wir bei dem Punkt, we're überlegen uns eigentlich die Radtour nicht, wir fahren einfach los.

Wolfgang: Ja, zum Anfang mussten wir schon ein bisschen äh Die Strecken fahren, die mir hier schon bekannt waren, damit sich äh der Harald auch ein bisschen auskennt. Sonst könnte der dat ja nicht machen with den Prospekten und wat wir so nebenbei machen or or dat ma zu erzählen. Yeah, but but mittlerweile. Sagt er auch mal, Wolfgang, guck mal den Weg, bis den schon gefahren. Nee, dann fahren wir da hin und dann entdecken wir wieder was Neues.

Harald: Ja, and I have, I have been living here since 2014 in Neuropin and uh the routes that we have driven here, yeah, especially down by the lake, Altfriesack, our most beautiful area for me, I didn't even know that there are such corners here. I thought my Neuropin. Ropina ist trostlos. Aber man muss eben raus, ne? Das ist das Schöne daran. Oh,

Wolfgang: Ja, und was viele nicht wissen, und Harald wusste das auch nicht, eines Tages haben wir uns da unten am See wieder getroffen, und da habe ich ihm eröffnet, heute besuchen wir die Ruppiner Schweiz.

Harald: ich dachte Schweiz, da bin ich 2014 hergekommen aus der Schweiz. Ich dachte, ich bin befreit von der Schweiz, aber dann. Opina Schweiz? Interessant. Schön.

Wolfgang: So.

Harald: Ah. Yeah, I can me now dran erinnern. Beutenmühle unten. Da waren wir so früh und wollten unbedingt einen Kaffee trinken. And then bis du dahin gegangen zu der Kellnerin and has gefragt, of die schon offen ham. Die hatten noch nicht offen. The Kellnerin had uns but trotzdem Kaffee gebracht. Und das Schöne, als wir bezahlen wollten, hat sie gesagt, geht aufs Haus. Also wunderbar.

Wolfgang: Ja,

Harald: Und der Teich da oben, ich wollte dich jetzt nicht unterbrechen, aber der Teich oben in Beudenmühle, das ist natürlich schön da.

Wolfgang: ja. Die Kellnerin erstmal sehr freundlich und, äh, wenn ich nach Beutemühle fahre, dann kann ich mich immer erinnern an Dreißig Jahre vorher, Beutel Müller war immer ein Ausflugsheil Ausflugsziel für Männer am Herrentag. Ah damals war dort bloß eine Glashütte, wenn man sich dort vorstellen kann, aus Glass gebaut, wie eine Wagshaus, and mittendurch ging der Bienenbach. Oh, da sollte eigentlich Geld reingeworfen werden, aber da sind meistens die Männer hier landet am Nachmittag.

Harald: Ja, dit is klar. Himmelfahrt und Männer unterwegs, ja. Äh aber was ich dann auch interessant fand, uh ist draußen die dieses Mühlenrad. Diese Größe. Auch übrigens bevor wir's vergessen, ja, wer da Interesse hat auf unser uh Website, da könnt ihr die Bilder uh euch angucken unter Bilderbuch und ihr findet die G_P_S_ Daten. Egal wo ihr aussteigt, ihr fahrt einfach mit mit eurem Fahrrad uh mit'n Zug nach Neuruppin Rheinsberger Tor, oder Neuruppin West. give ein wo ihr hinwollt von unserer Radstrecke and ihr werdet dahin von unserem System aus dahin geleitet. Unsere Strecken sind beidseitig befahrbar, so it's egal oh from where you the Strecken befahren wollt. Nur so weit. You wanted to say something, right?

Wolfgang: Ja, dazu muss ich noch sagen, hatte gerade davon geredet, vor dreissig Jahren und so, äh, and the Dänen von Der Wohnbauer Mühler hat damals der Bauunternehmer Katsch gekauft, da wurde saniert. Ja, auch mit dem Mühlenrad, das wurde alles neu gemacht, und äh für Leute, die die Gegend da entfernt sind, gibt auch viele Wanderwege and deswegen hat the Herr Katsch da auch eine Pension eingerichtet. Man kann da übernachten, das Essen is good, die Terrasse is very schön, für Kinder is a Spielplatz da und ein kleiner Tierpark mit Eseln and kleinen Pferden.

Harald: Ja ja, jetzt hast du so viel vom Katsch erzählt, dann werden wir ihm mal den Bei dem Postkartenschicken vielleicht will ihn möchte er sich unter uns unterstützen. Das sind wir beim Thema. Wir machen ja da alle äh kostenfrei für jeden. Wir haben uns überlegt, uh es gibt viele Anbieter von Radtouren, aber uh erstmal muss man sich registrieren. And when man in a new shootin' road tour findet, then must one that for uh

Wolfgang: Mm.

Harald: mm.

Wolfgang: Mm.

Harald: Profi Account gründen und 14.19er im Monat abbuchen ist bei uns nicht. Wir wollen jeden der Lust am Fahrradfahren hat, ermöglichen ohne Kosten Radtouren Radtouren, Entschuldigung, uh Radtouren zu entdecken. Yeah, that is unser Anliegen dabei. Und so wird's auch bleiben.

Wolfgang: Genau.

Harald: Yo. Bloß weil du den Herrn Katsch jetzt so hoch gelobt hast, deswegen wollte ich mal sagen, wir schicken ihm einfach unseren Podcast. And yeah, so once more we have kind of like ferry.

Wolfgang: Nee, der Herr Katsch ist ja nicht der Einzigste. Wenn ich mit, drauf überlege, seitdem ich mit Haaren zusammen bin, fallen mir erst mal fallen mir lauter schöne Ecken ein, die ich schon lange nicht mehr angefahren habe. And da sind auch Gaststätten oder Pensionen bei, die man im Laufe der Jahre kennengelernt hat and uh Wir würden auf für Freunde des Radfahrens von außerhalb eben die Pensionen oder so was mit reinnehmen in unsere Seite, ja, damit man auch weiß, wo man eben, wenn man mal ein verlängertes Wochenende hier bleiben will, in dem schönen Neuropin, eigentlich die schöne Stadt, die schöne Fontane-Stadt, so habe ich sie immer genannt.

Harald: Ja, Schinkel hat da auch, uh, der ist da geboren worden. Ah, Schinkel ist ja bekannt, natürlich nur durch Bauwerke. Werke nicht nur, but through the most Bauwerke in Berlin. Yeah, yet failin' us the water, no.

Wolfgang: Nah uh you can d uh no, but also say, in the future when we might so far it is or something, then you can uh can if you from outside come, for example, the Brandenburger Tor come. I by the information Perspektiven von uns.

Harald: And then if they don't fall, or there is still five hundred stick from us, where uh where they are everything from us.

Wolfgang: I think the demand will rise because the cyclists are getting more and more. So one has to keep your eyes open when you're cycling. In the past when I rode a bike, mm percentage-wise it could be twenty, thirty percent. I think now we're at eighty percent.

Harald: Fahrrad fahren.

Wolfgang: Ja.

Harald: Naja, auch nicht nur die zur Arbeit fahren, sondern auch in der Freizeit Fahrrad fahren

Wolfgang: Okay.

Harald: wird benutzen.

Wolfgang: Man sieht's ja, man sieht's ja an uns beiden, es gibt ja auch rüstige Rentner.

Harald: Ja, ja, noch noch. Gut. Äh, mir fällt jetzt noch ein, nee, jetzt ist es wieder weg, aber das liegt am Alter. So. Da können wir jetzt einen Schnitt machen und

Wolfgang: Ja.

Harald: müssen uns erst wieder neu orientieren.

Wolfgang: Und das nächste Mal wieder was Neues und mehr.

Harald: Genau, von uns beiden. Wir

Wolfgang: Genau.

Harald: hoffen, es hat euch gefallen. Und wenn ihr Anregungen habt oder Kritik, auch negative Kritik, dann schreibt uns einfach eine E-Mail.

Wolfgang: Ja, und das Schönste wäre, wenn wir mal wieder fahren und euch treffen.

Harald: Well now, we are then to again.

Wolfgang: We have th desirable T-shirts with our emblem.

Harald: And. ratten. minus O_P_R_ dot D_E_

Wolfgang: Well now.

Harald: Okay, until next time.

Wolfgang: Cheers.

Harald: Cheers.

Wolfgang: Ciao ciao.

Harald: Co je vlastně na jízdě na kole tak krásného? Wolfgang, co se ti na jízdě na kole líbí nejvíc?

Wolfgang: K tomu musím říct, že nejezdím jen tak na kole, ale na elektrokole.

Harald: No, věk v tom hraje určitou roli.

Wolfgang: Přesně, přesně. Člověk může prostě…

Harald: Počkej! Aha, zapomněl jsem si nasadit sluchátka. Takže ty jezdíš na elektrokole.

Wolfgang: Přesně.

Harald: Když mám být upřímný, Wolfgang, když…

Wolfgang: Ještě jsme se k tomu nedostali.

Harald: Ale ano, bez elektrokola bych cyklovýlet s tebou nezvládl.

Wolfgang: Ano, k tomu je třeba říct, že dříve jsem běžně ujel třicet kilometrů denně. Elektrokolo je zkrátka dobré pro klouby a mnohé usnadní. Že? Zvlášť když fouká nebo jsou stoupání a podobně. Člověk si díky němu může přírodu ještě víc užít.

Harald: Aha, ty teď mluvíš o době před padesáti lety.

Wolfgang: Ne, tak dlouho to zase není. Je to teprve pět let.

Harald: Pět let, jo. Jo, u mě je to podobné. Nejde tedy jen o elektrokolo. Ale nejde o to, na jakém kole jezdíme ani s jakou podporou. Jde spíš o to, co společně cestou zažíváme.

Wolfgang: Člověk se také musí občas podívat doprava a doleva, sundat sluchátka a nesoustředit se jen na jízdu, ale vnímat, co je vidět po obou stranách cesty.

Harald: To ano. Něco mi to připomíná. Wolfgang, pro tebe je to typické. U běžných cyklovýletů, které nabízejí jiní poskytovatelé, si vždycky vzpomeneš na nějaké hezké místo, když z nich využijeme jen část. Třeba kde stojí lavička nebo kde je nějaké klidné a krásné zákoutí. Pamatuješ si, jak jsme se dole u lavičky setkali s tím kolegou, který chtěl jet směrem na Potsdam?

Wolfgang: Ano, to je opravdu krásné místo. Je u Busco. Když jedete z Busco rovně dolů, dojedete ke koupališti. Trochu stranou od cyklostezky do Voskrau, přibližně uprostřed mezi Voskrau a Tresco. Je to tam moc hezké. A právě tam jsme potkali zvědavého cyklistu, který přijel z Potsdam a snažil se tady najít evropské cesty. Přesně tak to děláme i my. Prostě jedeme a objevujeme nové cesty. Odbočujeme z vyšlapaných tras a vytváříme nové. Proto jezdíme na kole – abychom pokaždé objevili něco nového. Jedete lesem, les se najednou otevře, objeví se mýtina a na ní rybník, kde se můžete posadit. A nikdo kromě mě neví, kde to je.

Harald: Ano, a teď samozřejmě něco pro naše posluchače. Ještě mě napadá, jak jsme tam dole seděli na lavičce a chvíli jsme nemluvili. Slyšel jsi šumění listí a zpěv ptáků. Není to nádhera? Člověk se úplně zklidní. A také bych chtěl říct, že to bylo opravdu jen osmdesát nebo sto metrů od cyklostezky.

Wolfgang: Přesně tak.

Harald: Mm-hm.

Wolfgang: Jo, a co Harald právě řekl o ptácích a šumění listí – ten klid je opravdu úžasný. Vždycky záleží na tom, kdy člověk vyjede. Pro mě jsou nejlepší cyklovýlety, které pohladí duši, ráno nebo v létě později večer, dokud je ještě světlo.

Harald: Ano, proto se vždycky scházíme v Europien na promenádě u jezera, u naší lavičky, v sedm hodin. Dáme si banán a malý energetický nápoj a pak vyrazíme. A tím se dostáváme k tomu, že trasu vlastně neplánujeme – prostě vyjedeme.

Wolfgang: Na začátku jsme museli jezdit po trasách, které jsem tady už znal, aby se i Harald trochu zorientoval. Jinak by nemohl pracovat s prospekty a vyprávět o tom, co cestou děláme. Ale postupně už také říká: Wolfgang, podívej se na tuhle cestu, tu už jsme projeli. Tak tam zamíříme a zase objevíme něco nového.

Harald: Ano, v Neuropin žiji od roku 2014 a trasy, které jsme tady projeli, zvlášť kolem jezera a u Altfriesack, což je pro mě nejkrásnější oblast, jsem vůbec neznal. Ani jsem netušil, že jsou tady taková zákoutí. Myslel jsem si, že můj Neuropin je pustý. Člověk ale musí vyrazit ven, že? Právě v tom je to krásné. Ach.

Wolfgang: Ano, a co mnoho lidí neví – Haraldto také nevěděl. Jednoho dne jsme se znovu setkali dole u jezera a oznámil jsem mu: dnes navštívíme Ruppiner Schweiz.

Harald: Myslel jsem si: Švýcarsko? V roce 2014 jsem sem přišel ze Švýcarska. Myslel jsem, že už mám od Švýcarska pokoj, ale pak přišlo Ruppiner Schweiz? Zajímavé. Hezké.

Wolfgang: Tak.

Harald: Aha. Jo, teď si na to vzpomínám. Beutenmühle dole. Byli jsme tam brzy ráno a nutně jsme si chtěli dát kávu. Pak jsi šel za servírkou a zeptal ses, jestli už mají otevřeno. Ještě otevřeno neměli. Servírka nám přesto kávu přinesla. A když jsme chtěli zaplatit, řekla, že je to na účet podniku. To bylo opravdu skvělé.

Wolfgang: Ano,

Harald: A ten rybník nahoře – nechtěl jsem tě přerušovat – ten rybník u Beudenmühle je samozřejmě také nádherný.

Wolfgang: Ano. Servírka byla především velmi milá. A když jedu do Beutemühle, vždycky si vzpomenu na dobu před třiceti lety. Beutel Müller býval na Den otců oblíbeným výletním cílem mužů. Tehdy tam byla jen sklářská huť, pokud si to dokážete představit – postavená ze skla jako nějaký povozní dům – a uprostřed protékala říčka Bienenbach. Do ní se měly vlastně házet peníze, ale odpoledne tam většinou končili místní muži.

Harald: Ano, to je jasné. Nanebevstoupení Páně a muži na výletě. Ale zajímavé bylo také to mlýnské kolo venku. Je obrovské. A mimochodem, než zapomeneme: kdo se chce podívat na naše webové stránky, najde tam v sekci Bilderbuch fotografie i GPS údaje. Ať vystoupíte kdekoli, můžete jet vlakem i s kolem do Neuruppin Rheinsberger Tor nebo Neuruppin West. Zadáte, kam chcete z naší trasy jet, a náš systém vás tam navede. Naše trasy lze projet oběma směry, takže nezáleží na tom, odkud se na ně vydáte. Jen tolik. Chtěl jsi ještě něco říct, že?

Wolfgang: Ano, k tomu musím ještě dodat: mluvil jsem o době před třiceti lety a podobně. Tehdejší majitel Wohnbauer Mühler prodal areál stavebnímu podnikateli Katschovi, který ho nechal zrekonstruovat. Ano, včetně mlýnského kola – všechno se udělalo znovu. Pro lidi, kteří přijedou z větší dálky, je v okolí také mnoho turistických cest, a proto tam pan Katsch zřídil i penzion. Dá se tam přespat, jídlo je dobré, terasa velmi hezká, pro děti je připraveno hřiště a malý zvířecí park s osly a poníky.

Harald: Ano, ano, teď jsi toho o Katschovi řekl tolik, že mu možná pošleme pohlednici – třeba nás bude chtít podpořit. Tím se dostáváme k tématu. Všechno děláme zdarma pro každého. Uvažovali jsme, že existuje mnoho poskytovatelů cyklovýletů, ale nejdřív se člověk musí zaregistrovat. A když najde novou trasu, musí za ni…

Wolfgang: Mm.

Harald: Mm.

Wolfgang: Mm.

Harald: založit profesionální účet a každý měsíc mu strhávají 14,19. U nás nic takového není. Chceme každému, kdo má rád jízdu na kole, umožnit objevovat cyklovýlety bez poplatků. To je náš záměr. A tak to také zůstane.

Wolfgang: Přesně.

Harald: Jo. Jen proto, že jsi pana Katsche tak vychválil, jsem chtěl říct, že mu jednoduše pošleme náš podcast. A tak jsme zase trochu odbočili.

Wolfgang: Ne, pan Katsch není jediný. Když o tom přemýšlím, od doby, co jsem s , si znovu vybavuji spoustu krásných míst, kam jsem už dlouho nejel. Jsou mezi nimi také restaurace nebo penziony, které člověk v průběhu let poznal. Pro milovníky cyklistiky z jiných míst bychom chtěli na naše stránky zařadit i penziony a podobná místa, aby každý věděl, kde může zůstat, když si bude chtít prodloužit víkend v krásném Neuropin, v tomto krásném městě Fontaneho, jak mu vždy říkám.

Harald: Ano, narodil se tam také Schinkel. Schinkel je samozřejmě známý především svými stavbami – nejen jednou, ale mnoha nejvýznamnějšími stavbami v Berlin. Ano, a přesto nám chybí voda.

Wolfgang: Ne, to ne, ale můžeme také říct, že až někdy v budoucnu vyrazíme někam dál, mohou se k nám přidat lidé odjinud – třeba od Brandenburger Tor. Podle informací a perspektiv od nás.

Harald: A když nespadnou, pořád je od nás ještě pět set metrů, kde je všechno naše.

Wolfgang: Myslím, že poptávka poroste, protože cyklistů stále přibývá. Při jízdě na kole tedy člověk musí dávat pozor. Když jsem dříve jezdil na kole, tvořili cyklisté možná dvacet až třicet procent. Myslím, že teď jsme na osmdesáti procentech.

Harald: jezdit na kole.

Wolfgang: Ano.

Harald: No, nejen ti, kteří jezdí do práce, ale také lidé, kteří jezdí na kole ve volném čase

Wolfgang: Dobře.

Harald: ho budou používat.

Wolfgang: Je to vidět i na nás dvou – existují i čilí důchodci.

Harald: Ano, ano, zatím ještě. Dobře. Ještě mě něco napadlo… ne, už je to pryč, ale to je věkem. Tak. Teď můžeme udělat střih a

Wolfgang: Ano.

Harald: musíme se znovu zorientovat.

Wolfgang: A příště zase něco nového a ještě víc.

Harald: Přesně, od nás obou. My

Wolfgang: Přesně.

Harald: doufáme, že se vám to líbilo. A pokud máte podněty nebo kritiku, klidně i negativní, jednoduše nám napište e-mail.

Wolfgang: Ano, a nejhezčí by bylo, kdybychom se při další jízdě znovu setkali s vámi.

Harald: Tak tedy zase příště.

Wolfgang: Máme krásná trička s naším emblémem.

Harald: A. ratten. minus O_P_R_ dot D_E_

Wolfgang: Tak tedy.

Harald: Dobře, zase někdy příště.

Wolfgang: Na zdraví.

Harald: Na zdraví.

Wolfgang: Ahoj, ahoj.